Je těžké psát blog zpětně po dvou letech, ale tak aspoň krátké info o naší cestě „Tam a zase zpátky“. Vzniklo to úplně náhodně. Seděl jsem na pravidelném pondělním pivu s kámošema a Petra mi poslala fotku polární záře. Že by to někdy chtěla vidět na vlastní oči. No a pak už to šlo ráz na ráz. Stačilo požádat strejdu googla, který napověděl, kdy máme na sever vyrazit. Doporučil buď únor/březen nebo říjen/listopad. S ohledem na školu, děti a prázdniny nám vycházelo, že lepší bude únor/březen. Následovalo trochu plánování trasy stylem – jsme v Litoměřicích a potřebujeme někam nad Rovaniemi. Nejlepší trasa nám vyšla přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko do Finska. Chvíli jsme uvažovali i o Petrohradu, ale absence pasů pro děti nám to trochu nabourala. No a pak šup do auta a na cestu. Od litoměřických hasičů jsme si půjčili jejich železný vozík, kde jsme původně chtěli i spát (což nás se Šimonem rychle přešlo) a pak už se jelo.
Viděli jsme toho plno. Zážitků bylo tisíce. Spali jsme v autě. Vařili venku, ochutnávali kávu a zákusky. Učili jsme se, měli jsme uzávěrku novin. Trochu se pracovalo.
Na hon na polární záři jsme si dali maximálně dva dny. A vyšlo nám to hned ten první. Večer jsme ještě mrkli do Santovy vesničky a v noci jsme vyrazili. 60km na sever, pak doleva a 100km na západ. Jednoduchý. Ale hon to byl tak jak má být. Polární záře sice nebyla úplně vidět, ale stále se vlnila nad námi. Zastavili jsme, zmizela, popojeli jsme, zase tam byla. Asi po 50km noční jízdy a absolutní tmě, když jsme zastavili, vypnuli světla a chvíli v -28st. čekali s mobilama připravenýma na focení, se nám podařilo polární záři vyfotit. Zase se rozvlnila, „proletěla okolo“ a zmizela. Mobily ale zvládly ten okamžik zachytit. Kluci spali a my jsme s prázdnou nádrží – na severu už CNG moc nenatankujete a naše Caddy s 10l nádrží na benzín toho moc nenajela – dojeli na pumpu, kde jsme dospali.
No a pak jsme si užívali cestu zpátky domu a přemýšleli, co jsme všechno zažili a jako to bylo.
Takže takto jen v rychlosti naše první větší cesta a spaní v autě s celou rodinou. Letos (2022) nás čeká další trip. Tentokrát už s vlastním minikaravanem a vyrazíme na měsíc na cestu po Francii. Bez většího cíle. Křížem krážem, po malých vesničkách. Ale o tom už budu psát v prvním článku v kategorii Francie 2022
